CHUDOBA
Hmotná chudoba v komunitě se projevuje také prostým bydlením, stolováním, oblečením, nábytkem, jednoduchými dopravními prostředky.
Spokoj se svou mzdou. Jez to, co ti předloží, naučse také, aby sis za všech okolností vystačil, uměj se odříkat i mít dostatek.Buď mnichem, který je neustále ve stavu cesty, protože jsi jen poutníkem a cizincem na této zemi.
Neber si nic na cestu po příkladu Božího Syna, který neměl, kam by složil hlavu, nech, ať mrtví pochovávají své mrtvé, a neohlížej se dozadu, jinak by ses nehodil pro Království.
Tvá stabilita v Božím srdci ať je tvým jediným bohatstvím, naroubovaným i prořezávaným, a také věrná a nedílná příslušnost k tvé nové rodině, které ses úplně oddal.
Jednoduše řečeno jdi, prodej, dej, pojď. Následuj Krista. Těchto pět slov ať jsou pro tebe milníky na cestě tvého odpoutání od světa a tvého připoutání ke Kristu.
Tento dvojí požadavek je celou podstatou mnišského života.
Třetí úsek tě činí přístupným pro solidární chudobu.
Když se jistým způsobem zavazuješ k závislosti a k tomu, co doléhá na lidi ve velkoměstech, budeš muset obětovat radost z mlčení, krásu přírody, mír venkova, rovnováhu osamělého života, zeleň, čistý vzduch ...
Prožívej to beze stesku a dvojnásob solidárně: s Ježíšem, který si jako první zvolil tuto závislost na městě Nazaretu, potom na Jeruzalému, takže už nikdy nepatřil sám sobě.
A solidárně se všemi lidmi, kteří jsou dnes stále víc měšťáky a podléhají tisícerým tlakům, které znáš.
Vedle chudoby, jež se zříká světa a opouští ho, prožívej chudobu, jež je solidární se světem, i když se ho chráníš.
Staň se takto synem církve tím, že za ní půjdeš na nejobvyklejší místo jejího boje a tam, kde je stále přítomen Bůh.